Potraviny
Tato strana nabízí přehled výsledků projektu o potravinách, které se používají ve stravovacích zařízeních a produkcí potravin dochází ke vzniku nepřímých emisí CO2-Emissionen.
Spotřeba potravin
Pro výpočet nepřímých emisí CO2 / spotřeby energie bylo nutné zjistit spotřebu potravin. Z tohoto důvodu byly zohledněny roční spotřeby potravin za rok 2008 ve všech stravovacích zařízeních.
Celkový vstup za rok 2008 činil u šesti rakouských stravovacích zařízení 2400 t, v nejmenším zařízení to bylo 32 t , v největším naproti tomu 1288 t .
Do stravovacích zařízení dodávalo potřebné suroviny velké množství dodavatelů. Identifikováno bylo 195 dodavatelů,avšak s velkým podílem nezjištěných dodavatelů.
Následující grafika ukazuje spotřebu potravin dle druhu produkce a stupně zpracování. Podíl biopotravin činí v rakouských stravovacích zařízeních v průměru 41% (podíl kolísá ale u jednotlivých kuchyní mezi 9% a 64%). Podle stupně zpracování se dále člení na 66% čerstvých potravin (rozpětí mezi 56% - 77%), 24% (20% - 29%) předem zpracovaných výrobků, resp. polotovarů a 10% (3% - 15 %) hluboce chlazených výrobků.
12 skupin zboží
Výběr potravin pro analýzu
U 6 stravovacích zařízení byla shromážděna, normalizována ( přepočtena na 1 kg) a spojena roční spotřeba za rok 2008. Výsledkem je seznam 6770 položek (různé potraviny v jednotlivých nemocnicích). Ve vícestupňovém procestu byly sjednoceny do 258 skupin potravin (např. všechny výrobky s obsahem bramborem byly zařazeny do skupiny: Brambory), které byly dále rozděleny do 12 skupin zboží. Přitom zůstaly zachovány informace o způsobu produkce (bio, konvenční), stupni zpracování a dodavatelích. Poté byl sestaven žebříček 12 skupin zboží, přičemž bylo vybráno k dalšímu hodnocení 5 skupin z celkových 12 z hlediska množství použitých potravin ( 80% celkové spotřeby). U každé skupiny zboží byl sestaven žebříček nejvíce používaných potravin (analýza ABC). Z tohoto procesu vyšlo 25 potravin, u kterých byly dále detailně zkoumány emise CO2. Takto bylo dosaženo pokrytí ca. 80% v rámci 5 skupin zboží.
Při detailní analýze byla posuzována varianta s ekologickou a konvenční produkcí a dále varianta s domácí a zahraniční produkcí. Tj. celkem bylo vytvořeno ca. 150 bilancí CO2 (25 potravin x bio/konv x CZ/AT/zahraničí).
Systémová definice
Je nutné definovat jasně ohraničený systém, aby bylo možné sestavit bilance.
Náš referenční systém se skládá ze tří hlavních procesů: zemědělská produkce, zpracování a obchod, předsunutých procesů (zemědělské vstupy jako hnojiva, krmiva) jako prameny(?) a stravovacích zařízení jako snižování.
U každé z 5 skupin zboží bylo nutné definovat lehce upravený systém. V níže zobrazené grafice je prezentován systém pro zeleninu.
Emise CO2 z potravin - výsledky
Následující grafika ukazuje vypočtené emise CO2 u biopotravin ze zahraničí. Úplný seznam všech emisí CO2 pro všechny varianty (bio/konvenční, zahraničí/Rakousko/Česko) naleznete v této tabulce.
Dobře patrné jsou velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Ovoce a zelenina se pohybují v řádu mezi 0,1 a 0,3 kg CO2eq/ kg vyprodukovaných potravin, obilné produkty (0,3 až 1,4) a mléko 1,3 kg CO2eq / kg potravin a masné výrobky kolem 10 kg CO2eq / kg LM (ovšem s velkou odchylkou 3,5-13,3).
Detailní komentované hodnocení dle skupin zboží lze nalézt na vlastních stránkách:
Emise CO2 u potravin - stravovací zařízení
Za účelem zjištění vlastních nepřímých emisí CO2 stravovacích zařízení byla násobena spotřeba potravin ve stravovacích zařízeních vypočtenými emisemi CO2/ kg potravin.
Následující graf srovnává podíly jednotlivých skupin zboží dle množství a dle způsobených emisí CO2. Obzvláště dobře patrné jsou zde rozdíly v zátěži životního prostředí u jednotlivých skupin zboží. Zatímco maso činí v průměru pouze 11% spotřeby potravin, na zátěži životního prostředí se naproti tomu podílí 60% emisemi CO2.
